Anne Hjelleová miluje horskou cyklistiku a traily jsou její oblíbeným koníčkem. Jednou v lednu v roce 2004 se rozhodla, že má chuť na jeden v blízkosti jejího domu. „Bydlím v Kalifornii a chtěla jsem si udělat pětačtyřicetiminutový okruh na Whiting Ranch, který je od domova jen deset minut jízdy,“ vzpomínala pro The Guardian na to, jak celý incident začal.

Napsala své kamarádce Debi, která jí pravidelně dělala společnost. Jejich jízda začala kolem čtvrté odpoledne a obě se s chutí vrhly do náruče adrenalinu. Když v jedné zatáčce uviděla stát muže se dvěma koly, žena zpomalila a zeptala se, jestli je vše v pořádku. „Odpověděl mi, že našel opuštěné kolo a hledá jeho majitele,“ říká.

Obě tedy pokračovaly dál. Když se blížily k místu, které bylo obklopené hustým křovím, snažily se zrovna nabrat rychlost. „Zničehonic jsem periferním viděním zahlédla záblesk načervenalé srsti. Věděla jsem, že je to zvíře, ale moje první domněnka byla, že je to srnec,“ popisuje první setkání s predátorem.

Ovšem ihned poté jí to došlo, vyřítila se na ni puma. „Zahryzla se mi do ramene a snažila se mě chytnout zezadu za krkem. Bylo to, jako by do mě narazil náklaďák,“ popisuje děsivé chvíle, kdy ji zvíře strhlo z kola a vyrazilo jí dech. „Nemohla jsem uvěřit, že se to děje,“ dodává.

Boj o život

Kočka ji začala tahat směrem k roklině, kde s ní chtěla zmizet. „Držela mě za krk a já se ji snažila dát pěstí do čumáku. Bohužel to nemělo žádný efekt,“ vzpomíná. Puma se ji pak snažila chytit za ucho, žena cítíila, jak se jí s lehkostí odlepuje od hlavy. Hned poté šla na levou tvář.

Uvědomila si, že se snaží dostat k přední, měkké části krku a došlo jí, že jí jde opravdu o život. Žena začala křičet. Přivolaná Debi se začala s predátorem o svou přítelkyni přetahovat. „Puma mě držela za hlavu a Debi za lýtko a snažila se jí zabránit, aby mě stáhla do rokle,“ líčí žena.

Mezitím se kočce podařilo ponořit tesáky ženě do tváře, kterou jí zuby odtrhla od obličeje. „Byla jsem překvapená, jak snadno se jí to podařilo. Jako kdybyste projeli máslo horkým nožem,“ popisuje bolestivé okamžiky. Hjelleová se před ztrátou vědomí snažila z posledních sil rozloučit s Debi. „Byla jsem přesvědčená, že zemřu. Cítila jsem se s tím vyrovnaná,“ přibližuje ve vyprávění.

Mezitím ale křik Debi přilákal další jezdce. Jeden z nich zavolal záchranku a další na pumu začali házet kamení. Zvíře uteklo poté, co jej zasáhli do hlavy. Zraněná žena se po chvíli probudila. „Pamatuji si, že jsem byla velmi překvapená, že jsem se probrala a kočka byla pryč. Dusila jsem se vlastní krví a měla jsem pocit, jako by mi na levou stranu obličeje někdo připleskl steak,“ popisuje první chvíle vědomí.

Když přiletěl vrtulník, záchranář svrchu viděl, jak se v povzdálí puma krčí a čeká na další kořist. „Zástupce šerifa později našel jiné tělo, které identifikoval jako Marka Reynoldse. Puma ho zabila přede mnou,“ řekla. Opuštěné kolo, které po cestě potkali, patřilo jemu.

V tu samou noc podstoupila téměř sedmihodinovou operaci. „Podle doktorů jsem byla nejtěžší případ, jaký kdy měli. Ale měla jsem štěstí a z dvaceti velkých ran, které mi puma způsobila, mi žádná nezasáhla průdušnici, jícen, hlasivky ani krční tepnu,“ dodává. Podle doktorů to byl zázrak.

Jen o čtyři měsíce později už Hjelleová znovu seděla na kole a jela tu samou trať, kde na ni kočka zaútočila. „Bylo to jednoduché. Buď se nechám ovládat strachem, nebo převezmu kontrolu,“ vysvětluje.

Svému strachu se postavila čelem a dle jejích slov netrpí žádnými nočními můrami ani posttraumatickou stresovou poruchou. „Jsem jednoduše vděčná, že jsem naživu,“ zakončuje své vyprávění.