Po roce opět na Znojemsku a čumákem v Niederösterreichu

11. – 12.07.2024

Potřeboval jsem ještě chvíli někam vypadnout, tak z toho byla cesta s náročným profilem trati na Znojemsko a skok do Níederösterreichu. Za dva dny to celkem dalo:

– Najeto 169,40km

– Nastoupáno 1250m

–  Počasí: 11.07. začal jsem na 26°C s jemným pofukováním, což bylo příjemné. Postupně jsem propracoval přes 28°C na konečných 34°C a čisté sluníčko.

12.07.  27°C prádelna a od Miroslavi až po Židlochovice asi 40km jízda v dešti. V Miroslavi u pumpy jsem pak musel dát půl hodinovou pauzu, chcalo až příliš.

– Defekt 1x. Na cyklostezce v Dobšicích kolem Dyje se někomu čistě náhodou rozsypaly rýsováčky (připínáčky) a já to chytil na přední kolo.

GALERIE: Za strýcem od honzacoporadjede na Rajčeti – https://www.rajce.idnes.cz/honzacoporadjede/album/za-strycem

Vyrazil jsem asi v 09:25. Tentokrát jsem to chtěl prubnout jinudy, tak jsem nechal cestu tam vygenerovat mapy.cz . Takže po Pohořelice klasika po druhé straně přes Vlasatice, Jiřice, Dolenice s nádhernou kaplí ve tvaru rotundy, kde jsem měl možnost nahlédnout dovnitř, protože zrovna dovnitř pouštěly čerstvé povětří. Pak na Břežany se zámkem, který je vlastně pečovatelským domem pro lidi s nějakým zdravotním handicapem. Dál jsem zmizel za Čejkovicemimi mezi vinohrady abych vyjel v Lechovicích u zámku projel je a beztak se dostal na mírně přetíženou silnici 53 a protrpěl si až po Dobšice následujících 9km. 

Tady to už fakt nešlo, teplota se vyšplhala na 34km a já se musel jít zchladit do Dyje. Následoval defekt, úprk do stínu vyměnit duši, znovu se opláchnout a pak už jsem to dokřópl až do Havraníků. Dal v sámošce u Vietnamce studeného Hostana a šel ke strýcovi na oběd a pokec. 11.07. pak už jen následovalo stavění stanu, chcanec, šlofík, na skok do Reichu a pak už jen večerka.

Ráno 12.07, jak je mým zvykem jsem stával brzy. V kolik? Asi v 06:00 a vítala mě hrozící se obloha. Zabalil jsem věci do tašek, pomalu vstal a šel zaklepat na strýca. Počkal jsem ještě 10min. po 07:00 a raději jel, obloha vypadala hodně zlověstně. Oželel jsem tedy snídani a vydal se k domovu. Znojmem na Suchohrdly se nechal provést a pak už jsem jel až po Miroslav intuitivně. Nejprve jsem však ještě sjel do sklepní uličky ve Vitonicích. Ta je parádní a zastavení určitě stojí. Krásné sklepy, dřevořezby, hesla nebo kadibudky přesně dle směrnic pro tři pohlaví. Zastavil jsem se tu, i když jsem věděl, že mám déšť v zádech a udělal jsem dobře. Déšť ve vysoké intenzitě mě u Miroslavi stejně dohnal.

Tak jsem se zastavil na pozdní snídani, která se skládala z Gambáče, croassantu a oplatky z vlastních zásob. Pořád mrholilo a já se opět vydal na cestu. Na 53 jsem nechtěl, tak jsem jen přejel hlavní na Jiřice a Vlasatice a rázem byl v Pohořelicích.

Odsud už to je domů co by kamenem dohodil. Ještě zastávka v Blučině u Xavera na pivko a pak na pokec u sestřenice. Domů už mi zbývalo posledních 5km po cyklostezce. Po 77km jsem tak cyklotrip „Za strýcem” ve zdraví zakončil.

#honzaporadjede #honzajede