2.-3.5.2025

2.-3.5.2025

Po tom, co mě povolily zuby jsem se s 🚵 vydal i přes rozkolísané teploty přes noc ven. Tentokrát vyjímečně bez mého 1,10kg stanu, ale pořád se spacákem a to i přesto, že jsem měl objednanou chatku. Pořád jsem si říkal co kdyby.

Nejprve na kole do Rajhradu na vlak, odsud 10:20hod. 🚆 do Šakvic a tu na přestup na vlak Moravan do Břeclavi. Nastalo to pravé S/M, ČD na celý vlak vyčlenily pouhý jeden vagón s 5 místy, který opanovali éčkaři. Ještě, že to jsou jen 3 zastávky. Za tento počin si ČD nezaslouží ani jednu ⭐! Ale co už přežil jsem to a asi v 11:45hod. jsem pokračoval směrem na Niederösterreich. Nejprve však do Valtic, kde už nastal ten pravý grupáč a město je plné lufťáků. No, už dlouho sem zase nepojedu. Proto vynechávám zámek a šlapu stezkou na Reistnu a pak k vyhlídce na Valtice a bráně Druidů. Což mi přišlo jako zajímavé místo a to jsem už vlastně v Rakousku. Brána se nachází v katastru obce Schrattenberg. A opět ten samý stav, lidí jako sraček, až se divím, že se mi povedlo udělat pár „čistých” obrázků. 

GALERIE: https://www.rajce.idnes.cz/honzacoporadjede/album/z-breclavi-do-o-reichu

Pak už jsem se potřeboval dostat nějak dolů do obce na rakouské straně. Nějakou dobu jsem se motal v kruhu, než jsem v posekaném pažitu našel tu správnou cestu, která vedla mezi vinohrady a končila na kraji obce u Božích muk. Odsud to už šlo dá se říci samo, jen počasí zlobilo, po zimě přišel právě nyní hic jako v prd…. a já si připadal jako špekáček nad ohněm z něhož ukapáva tuk zpět do ohniště. Tak jsem jen pil, pil a pil a na jídlo neměl ani pomyšlení.

Dá se říci, že jsem po rakouské straně kopíroval státní hranici. S občasnými zastávkami kdy jsem hledal stín na malou pauzu kilometry přibývaly i když jsem jel jinak absolutně na pohodu. Zasekl jsem se po jízdě po cyklostezkách na kruháči, který jsem si několikrát nedobrovolně objel. Tady mě, ale zachránil rakouský kolega, se kterým jsem trochu pošprechtil a on mě usměrnil na richtung Falkenstein. Do Falkensteinu jsem přijížděl z kopce a hrad jsem měl přímo naproti. Konečně odpočívadlo na pauzu a pár obrázků. Bylo to potřeba, protože jsem věděl že bude následovat brutální stoupání. To jsem nějakou dobu akceptoval, pak ale slezl a kolo raději tlačil. Byla by hloupost v takovém hicu zbytečně plýtvat energií, asi jsem zmoudřel 😁. Za to dolů jsem si ten padák vychutnal 👍. Pak už jen rytmické šlapání a byla přede mnou Laa a/d Thaya. Propletl jsem se kolem lázní až k radnici udělal ze dva obrázky, obešel náměstí a zase pokračoval dál.

Cestou jsem občas fotil, ale déle jsem se vlastně zdržel jen na okraji Pernersdorfu kde mě zaujala kaple Sv. Magdalény a pak chvilkový únik před rozžhaveným ☀️. To už jsem směřoval k Jetzelsdorfu a Retzu. Tady jsem se moc nezdržoval protože okolí mám projeté křížem krážem a pokračoval ke státní hranici. Žízeň jsem už měl jak sviňa, tak jsem si dal hned za hranicemi u benzínky jedno plechvkové 🍺, druhé do tašky na kole a dojel do campu Havraníky na ubytování. Chatku jsem měl sám pro sebe tak to bylo prima, pak ještě jedna rodinná návštěva (Upřímně, měl jsem se na ní vysrat!). Dal si u hospody dva Hostany a ve 20:30hod. jsem zalehl. Resumé 2.5. bylo 111,32km.

V sobotu jsem vstával poměrně brzy. V 06:00hod. jsem v místním obchodě koupil ke snídani buchtu, 🍊 Top Topic a velkou láhev minerálky na cestu. Před 07:00hod. jsem už byl zase na kole. To vlahé ráno NP Podyjí přes Popice a Konice do Znojma bylo přímo osvěžující. Ve Znojmě začalo lehce mrholit, ale už v Suchohrdlech nebylo po dešti ani památky. Krajina lehce fádní (monotónní) kdy jsem se zastavil až ve Vítonické sklepní uličce. Tady to znám, ale přesto sem vždy z hlavní sjedu. Moc hezké místo. Tady se dá sekat jeden obrázek za druhým a nikdy se to místo neomrzí. V Hostěradicích jsem opustil zajetou cestu a místo na Miroslav jel směrem na Moravský Krumlov, hrám jsem ale nedojel. Místo toho sjel do Petrovic okouknout doškovou chaloupku, tentokrát bylo otevřené plnou, nikoli otevřeno, tak jsem si udělal i obrázek interiéru. Zřejmě jsem měl štěstí, protože jsem také mohl nakouknout do kostela Povýšení Sv. Kříže. Pak se ještě trochu nadřel na cestě do Vedrovic, kde probíhaly dny obce. Odsud přes Pravlov, Němčičky, Vojkovice po cyklostezce rovnou domů. 3.5. jsem tak našlapal pouhých 76,81km. Za 2dny jsem tedy urazil 188,13km.

P.S.: 

– Podcenil jsem počasí s připálil si ruce jako buřtík nad ohněm. Moje hloupost, neměl jsem krém na opalování nechat doma. Ještě po týdnu se loupu jako 🐍 

– Poučení do budoucna. Na návštěvu u rodiny je dobré se občas vykašlat, #sorryjako ale musel. Rčení po přízni řízni není zas až tak mimo mísu 🤔

– Po třítýdenním bolestivém utrpení se zuby jsem se divil, že kondice není až tak zlá.

#honzaporadjede #honzajede