14.6.2025

Vyspaný do růžova, no bodejť když jsem zalehl už ve 21:30. Vstal jsem po půl sedmé hodině a pomalu se zabalil, abych byl už o hodinu později zase v sedle 🚴.

Vrátil jsem se kousek zpátky směrem na Olší, abych odbočil doleva na Sejřek. Sotva jsem ujel 6,50km musel jsem trochu polechtat žaludek, protože jsem nic nesnidal. 🥐, balení parenice a kousek chalvy abych měl dost energie. Sluníčko nad hlavou a já pokračoval do Nedvědice. Nejdřív jsem však po levé straně míjel hrad Pernštejn, tento pohled byl dokonalý, možné proto, že touhle cestou jsem jel poprvé. Projel jsem Nedvědici a na jejím konci jsem se trochu sekl, chtěl jsem jet na Hodonín, ale ne po hlavní na Štěpánov. Věděl jsem, že tu ta cesta někde je, což místní to popírali a já jí našel. Jen nevím jestli to byla výhra. Do Chebského vede brutálně dlouhý kopec s 20% stoupáním. Na obtěžkaném kole bylo zbytečné se namáhat, tak jsem šel ze sedla a raději kolo tlačil. Prostě taková indiánská chůze, chůze – kolo a zase kolo 🙂. Tak jsem se probojoval do Chebského, ale i dál to bylo pořád do kopce a silnice se změnila v regulérní tankodrom. To už jsem však ze sedla nešel a poctivě šlapal až do Hodonína.

GALERIE: https://www.rajce.idnes.cz/honzacoporadjede/album/po-prdelich-vysociny-a-jmk

Odsud kousek po hlavní do Rozseče, abych po kousku zase vypadl na okresku na Makov a pak Sychotín. Tohleto byly vážně lehké kilometry, celou dobu to byl sešup dolů. Pak už jen Kunštát, město Českého krále Jiříka z Poděbrad. Když už jsem tu byl, tak jsem si po dlouhé vyjel až nahoru na zámek. Odsud jsem volal Tondovi, jestli je doma, že by jsme se setkali, ale bohužel byl odjetý v Boskovicích. Tak jsem sjel zase na cestu s tím, že se zastavím nahoře na náměstí v cukrárně. Obsluha se moc táhla, tak jsem raději pokračoval, jinak bych tu vystál důlek.

Rovnou do Letovic, Rudku s jeskyní Blanických rytířů a smyslovou zahradu jsem jen míjel, protože jsem tu nedávno byl. Skoro v Letovicích mě dohnal Tondův telefon, ale to už jsem padal dolů k vlakové stanici odkud jsem se přiblížil vlakem alespoň do Štatlu. Tak jsem ho nemohl zvednout a odpověděl až na vlakáči esemeskou. Nejprve si však musel koupit lístek, ale po tom co na nádražích zavírají jednu pokladnu za druhou a nahrazují je automaty různých druhů vyzná se v tom akorát 🐷 co za lístek koupit. Volil jsem ČD, ale průvodčí IDS JMK mi ve vlaku sdělila, že lístek neplatí pro vlaky OS a Sp. Prostě bordel ve kterém jsem netápal sám, naštěstí mě holčina nechala jet, že pro tentokrát mi to uzná. Tak jsem uspěšně dorazil nepenalizován až do Štatlu.

Odsud zase po vlastní ose až do Mönitzu. U nás na hřišti pořádala Sparta Brno turnaj přípravek, tak jsem se alespoň koukl na mrňouse, trochu pokecal a dal tři kousky 🍺. Už jsem si to mohl dovolit, protože jsem byl už jen 300m od baráku. Domů jsem přijel v pohodě, snad jen s nataženými vazy v koleně. Na kole to ještě jde, ale chození je za trest. Ono se to ale zase nějak srovná 🙂.

#honzaporadjede #honzajede